Je podzim, počasí nahouby, na houby jako dělané. Právě jich v lesích rostou spousty, jen musíme sesbírat ty jedlé vícekrát. Pokud toto houbařské umění zvládnete, můžete přikročit k dalšímu, možná ještě příjemnějšímu kroku a tím je krkonošská houbovka.
Ingredience:
- houby – jedlé, na kostičky nakrájené (mohou být buď čerstvé, v soli naložené, sušené a den předem namočené, nebo předvařené z mrazáku), množství zhruba podle obrázku, závisí na výkonu houbaře
máslo, asi lžíce (žádná náhražka v podobě ztužených rostlinných tuků)
sůl (podle chuti)
jedna kostička zeleninového bujónu
asi čtyři mrkve (nakrájené na kostičky)
zhruba stejné množství celeru (také na kostičky nakrájeného)
krupice (může být hrubá i jemná, podle toho, jakou doma najdete)
Komu by se polévka zdála moc fádní, může zkusit přidat nakrájenou cibuli nebo jarní cibulku i s natí, pár brambor a nakonec, když je už uvařená, vhodit do ní nadrobno pokrájenou kadeřavou petrželku.
Nezbytné pomůcky:
Asi tří až pětilitrový hrnec
nůž, nejlépe keramický
škrabku (na mrkev, celer a brambory)
velká lžíce
prkénko, upřednostňuji hygienické plastové nebo skleněné (dřevěná bývají načichlá)
Varná konvice plná právě uvařené vody
a do finále naběračka a hluboký talíř
A můžeme přistoupit k akci!
Hrnec postavíme na rozpálenou ploténku (kdo má plyn, tak na prudký oheň).
Vhodíme do něj lžíci másla a hned na máslo nasypeme mrkev, celer, houby a bujón (kdo chce, tak i cibulku a brambory) mrkněte na první obrázek vnitřku hrnce.
Navrch nasypeme tři až čtyři lžíce krupice tak, aby vnitřek vypadal jako druhý obrázek hrnce.
Stále prudce zahříváme a přitom svižně mícháme, až se obsah hrnce začne přichytávat ke dnu.
Toto pražení se provádí proto, aby zelenina zůstala tuhá a získala jemnou křehkou kůrčičku.
Mrkev a celer tím také pustí barevnou šťávu, která ve výsledku polévku navoní a nabarví.
Není na škodu, když se směs nechá chvíli i malinko připalovat.
Když už se připaluje moc, nalijeme na ni právě uvařenou vodu (asi do půlky hrnce) a stále mícháme, protože nám obsah většinou začne ihned utíkat vrchem ven.
Po pár minutách polévku lžící ochutnáme a podle chuti dosolíme nebo přidáme horkou vodu.
Kdyby se vám náhodou stalo, že polévku přesolíte, jako se to stalo mně, přidejte do ní pár syrových brambor nakrájených na kostičky. To mi radívala babička, ovšem někdy to nepomáhá. Pak pomůže už jen větší hrnec a více vody.
Hned jak zelenina přestane být tvrdá, hrnec odstavíme.
Čím rychleji polévku uvaříme, tím si zelenina zachová lepší chuť a konzistenci a v neposlední řadě i více vitamínů.
Když ji budeme vařit zbytečně dlouho, zelenina bude rozbředlá a bez chuti.
No a nakonec, když je už hrnec odstaven, můžeme vhodit jemně pokrájenou kadeřavou petrželku.
Ještě lepší aroma a více prospěšných látek si petrželka zachová, když ji nasypeme až na hladinu polévky právě nalité do talíře.
Dobrou chuť!