Napadlo vás někdy, že peníze můžou být kamenem úrazu vztahu? Mě bohužel už ano. Problém okatě vyvstane především, když se s partnerem rozhodnete pro společné bydlení. Jasně, táhnout nájem na vlastní triko se prodraží a najít ideálního spolubydlícího je námět pro americkou komedii. Zajásejte, jestli potkáte zpřízněnou duši, vhodného partnera pro život a dokážete si představit společnou budoucnost.
Určitě si vyjastníte požadavky na vyhovující bydlení, jako je počet místností a vhodnou polohu kvůli práci, ale ouha! Narazíte na výši nájmu. Ačkoliv je jasné, že je správné táhnout bydlení na půl, jako slepá ulička se jeví rozdílné platy. Jeden z vás nemá problém investovat do hnízda například 15000, druhému ale nezbyde na chleba. Tenhle fakt jsme řešili s kamarádem, kterému se nevede špatně, rozumněj, může si dovolit prostorný byt v žádané lokalitě Prahy, ale jeho přítelkyně si o podobném prostoru nechá jenom zdát. Je jí na překážku, že by platila jen symbolickou část, protože by se cítila jako zlatokopka. Co si počít? Kamarád je zvyklý na určitý standard a nechápe, proč by se měl uskormnit. Zásadní problém. Osobně si myslím, že zmíněná dívka udělala dobře. Kamarád alespoň ví, že je samostatná a má svou hrdost. Na druhou stranu by měla ustoupit a spolknout hrdost. Je přeci jasné, že bude platit tolik, aby jí to finančně nezruinovalo, on si o ní nic špatného myslet nebude. Přeci jen se znají, jinak by spolu neplánovali podnájem.
Tento příklad je ovšem uprostřed partnerského souznění. Už na začátku randění je třeba diplomaticky kličkovat. Dnešní holky, pokud jsou hrdé, nenechají veškerou útratu na něm. Je to logické. Chtějí ukázat, že neparazitují. Jak to ale zaonačit, když on je zvyklý na luxusní restaurace a ona si musí vařit doma kvůli pevně stanovenému rozpočtu?
Už tady vyplouvají jemné detaily, které lásku otravují. Určitě není dobré, když ten druhý tuší, ví, ale ze zdvořilosti se nebaví o partnerově penězích. Dochází k napjatým večerům.
Opačný případ je, když žena má víc peněz, ale muž marně hledá drobné v peněžence. Zprvu všichni nosíme růžové brýle, záleží ale na každém páru, jak otevřeně je ochotný o rozpočtu mluvit, nakolik ustoupí a jestli vůbec má cenu investovat do ekonomicky nevyrovnané lásky.
Tato úvaha mě napadla kdysi dávno, když jsem si řekla, že vlastně momentálně nemám na vztah peníze. Každý si tím prošel. Zkrátka, na romantiku je potřeba peněz, víno, večeře a cigarety něco stojí, i když si oba přejí zažít příjemně strávené chvilky. O několik let později jsem narazila na týpka, kde bylo potřeba zatáhnout útratu pokaždé. Bylo mi to nepříjemné. Ne snad proto, že bych byla škrt, ale zkrátka proto, že jsem vedle sebe chtěla schopného samce. Potkala jsem ho letos. Pozval mě na dobrou večeři a vzpomínali jsme. Svěřil se mi, jak trapně mu bylo při každém placení účtu a dodal, že teď randí se studentkou z Brna, která nechce chodit do kina. Preferuje si stáhnout film doma při levném vínu. Tři měsíce.
Zkrátka, každý řeší podobné problémy a dokuď spolu pár netráví dostatečně dlouhou dobu, aby si otevřeně přiznal, že teď dovolená u moře nepůjde, protože dlužíme za nájem, ztroskotá spousta začínajících lásek.
Osobně si ale jako romantická duše nechci připouštět, že tak materiální problémy musíme řešit. Snad proto, že jsem se přehoupla přes ono citilivé období studentských těstovin s kečupem, snad proto, že jsem ve věku, kdy už si vydělávám sama a potkávám kolem sebe muže z přiměřeného prostředí.